Prolog

Ležím na zemi, prach se mi vrývá do tváře. Nemohu si na nic vzpomenout. Kde, jak nebo proč.
Slyším kroky, které se stále blíží. Promlouvá ke mně známý hlas. Hlas plný nenávisti, jehož slova, jakoby proudila kolem mne. Jediné co vnímám, je bolest na předloktí.
 

„Vypálený cejch?“
 

Ptám se sám sebe v duchu. Přestože nemohu zaostřit pohled, dokáži znamení přečíst. Clandestine. Co to znamená? Prudký náraz, vtíravá bolest prochází každým nervem mého těla. Ztrácím jen vědomí, nebo umírám?