Jak mi to George vyprávěl...

Autor: corinne

For Nhoriel…Tak ty nevíš, proč to udělal…?

Kdo neví, nerozumí… Já mám totiž doma medvěda…

„Už zase?!“ Chytila ho za ruku a otočila jeho dlaň proti měsíci. Od ukazováčku až po zápěstí se táhla hluboká jizva. Teď měla nádech jasně červené, takže na bledé kůži dokonale vynikala. Provinile se zahleděl do země.

„Jo… Nešlo to jinak.“

„Ty se z těch lidí jednou zblázníš!“ Naoko zuřila, ale já ji znal. Já věděl, že za minutku vyměkne. A on to věděl taky. „Berní,“ začala sladce, „ty moc dobře víš, že nesmíš lovit zvířata. Podívej se na to,“ strčila mu jeho dlaň skoro pod nos. „To vyléčí jen lidská krev. Chápeš? Lidská.“

Na chvíli se odmlčela. Její oči předstíraly zoufalou prosbu.

„Copak ty nechceš být jako dřív? Nechceš se vrátit?“ V jeho pohybech a gestech, i když nebyl živý, bylo cosi z člověka. Váhal.

„To nejde,“ začal poněkud nejistě. „Ona mi věří.“

Lyna. Byla mi podezřelá už od začátku. Začala zase mluvit. Ale Bernard mrkl mým směrem. Nepřekvapilo mě, že o mě ví. Spíš mě překvapila jeho tichá prosba o pomoc.

No, to určitě. Měl jsem vztek. Za to, co mi udělal? Udělal ze mě obludu, která musí lovit dvakrát tolik, protože jí v žilách koluje asi tak půllitr krve! Jen, ať si to vyžere.

„No tak, musíš to udělat,“ začala od začátku, „pro mě. A pro všechny ostatní…“ Objala ho a já skoro vyplivnul jelena, co mi už pár dní ležel v žaludku.

„Lyno, pochop mě,“ snažil se o chabou obhajobu, „lidi už nejsou tak naivní jako kdysi.“

„No tak…tak ji vezmi na slavnost!“ vykřikla skoro vítězoslavně. Viděl jsem jí až dovnitř mrazivé duše. Věděla, že slavnost se nějak zvrhne, jakmile se tam objeví člověk.

„Když já…ona…“ Umlčela ho odporně dlouhým polibkem.

„Pro mě…“ Bernard se od ní odtáhl a povzdechl si.

„Dobře,“ pronesl nakonec zkroušeně, protože věděl, že by od ní jinak nedostal pokoj. Pak se zlostně podíval na mě, ale já jen pokrčil rameny.

Co si nadrobil, ať si taky sní. Já ho z té kaše lovit nebudu. Neměl se s ní zahazovat. Bílá mrcha je to!

A chudák Berní netušil, že svým souhlasem vyřkl ortel nad svým přítelem. Nad jednou malou lidskou dívkou…