(Ne)obyčejný Proslov

Je tu konec školního roku a pro mě tím také končí devět let základního vzdělání, radujme se!

Vážení a milí spoluobčané,

Sešli jsme se zde, abychom uctili památku několika desítek obětí Školní docházky. Téměř celé desetiletí uplynulo od chvíle, kdy statečně a s úsměvem na tváři překročili osudný práh oné zapovězené, zrádné budovy, aniž by tušili, že už je nepustí zpět. Dlouhých devět let se potáceli mezi Marsem a Venuší, bloudili v nekonečných, nejrůzněji pokroucených chodbách vět a nejednou zakopli o zlomek nebo cosinus. Až nás jednoho dne opustili. Ztratili jsme v nich velké vzory a světové vědě hrozí naprosté zhroucení. Byla to krušná léta a ti, kdo přežili, ať volají: Hurá!, neboť můžeme s hrdostí říct: Prošli jsme!